Zdravím vás a přidávám zde pár slov o sobě – kde jsem se vzala v Metodice a v komunitě.
Tímto příspěvkem se mileráda přidávám k moderátorce Janě Kneřové, který se v tomto blogu již představila.
I já jsem vplula do rybníčku komunity a začínám v něm plavat. Plave se mi dobře a pomalu poznávám, jaká zákoutí naše komunita má a co vše v ní můžu objevovat (uvažovala jsem nad tím, zda se cítím „jako ryba ve vodě“, ale mám zatím pocit, že jsem spíš takový pulec, který už poznal, že to vzadu je ploutev a teď může plavat – a ještě neví, že z něj za chvíli bude žába a bude umět zase jiné a nové věci :-)).
Před lety sem začínala jako učitel češtiny a francouzštiny na gymnáziu (s malým, ale hóódně užitečným odskokem na střední odbornou školu), abych se pak namočila do tvorby RVP ve VÚP (ještě v dřevních dobách ústavu, za hory a doly zvanými Zličín, kam si jen pomalu hledal cestu internet), a řídila projekt Pilot G určený pro gymnázia, který byl mou velkou životní školou, stejně jako práce pro Evropskou komisi, kde jsem si uvědomila, že cesta dopředu je ve spolupráci. A po práci v projektech a s projekty, kterou jsem měla opravdu ráda, protože jsem díky ní poznala řadu zajímavých, chytrých a inspirativních lidí, jsem si řekla, že už toho řízení lidí bylo hodně a že by to chtělo změnu. A protože jsem se v poslední době věnovala hodně tématu doprovázení lidí v jejich učení, koučování a facilitaci, byla práce v komunitě hodně lákavá – a tak jsem tady.
Postupně zjišťuju, že mě na mé práci nejvíc fascinuje to, že se prostě pořád učím od ostatních a z kontaktů s nimi. Zní to jako ohavná fráze, je mi to jasné, ale upřímně – člověku je dobře v jeho ulitě, nic ho neprovokuje ke změně, všechno si pochválí…a zatuhne. Pouštět si k sobě to, jak stejné věci vnímají jinak ti druzí, učit se s nimi o tom diskutovat, hledat v jejich názorech, často velmi jiných, přesto inspiraci… – to mi někdy přijde docela fuška, ale dává mi to hodně. A komunita je podle mě také právě o tom. A to mě baví.
A taky mě baví vyrazit ven a chodit, mám ráda dlouhé výlety (a ačkoliv si myslím, že mám ráda lidi, na nich jsem opravdu ráda sama jen se svou rodinou a psím „spřežením“ našich dvou hafanů). Ráda se rýpu v zemi a dělám cokoliv na zahradě, experimentuju při pečení nejrůznějších sladkostí (doma hodně populární koníček), mám ráda muziku a dobré filmy a příjemnou společnost lidí. Sejít se s přátely a klábosit o vše možném u dobrého jídla, to mi rozhodně není cizí. No, mám život ráda :-).